Film Beowulf

Samotný film je volné zpracování hrdinského eposu, o kterém nás učili ve škole na hodinách češtiny. Přičemž termín "volné zpracování" znamená asi tak volné, jako když Amíci zpracovávají Evropské legendy. Zároveň nejde o hraný film, ale o počítačově generovaný. K tomu je nutné dodat, že od Final Fantasy, což byl tuším poslední kompletně počítačově generovaný film, který jsem viděl (nepočítám animované jako třeba Shreka), technologie přece jen pokročily o kus dopředu. K samotnému filmu, když se zároveň pokusím neprozradit jeho děj, musím říct, že jsem byl docela překvapený tím, že ačkoliv ho dělali Amíci a samotná původní legenda přímo nabízí použití jejich typických klišé, jako nezničitelný hrdina likvidující armády příšer, nebo snaha narvat love-story i do Pána Prstenů, v Beowulfovi se tomu vyhnuli. Přišlo mi to osvěžující; filmy, kde hlavní hrdina je jakýsi Mirek Dušín, bojující za svobodu, pravdu, lásku, nebo tak něco, likvidující armády nepřátel (kterých musí hlavně být hodně, jenže aby hrdina proti takové přesile měl vůbec reálnou šanci, musí se nepřátelé chovat tak neuvěřitelně idiotsky, že se z filmu vpodstatě stává komedie), v závěru bitka s hlavním záporňákem, kdy si navzájem uštědří asi tak 40 v reálu smrtelných úderů, po čemž hlavní hrdina, symbolicky zraněn flekem od kečupu na košili anebo škrábancem na obličeji, odchází na večeři se svou vyvolenou, atd. atd, to mě nikdy nějak moc nebralo. Tady, přestože jde o fantasy, mytologii a hrdinský epos (nebo možná právě proto, že se ani nečeká realističnost), vypadá hlavní hrdina tak nějak uvěřitelněji, než v leckterém jiném filmu. Dokonce má i záporné povahové vlastnosti, pojmy jako pravda a láska si vykládá řekněme "velmi volně" :) a teprve časem zjišťuje, že likvidovat nepřátele pro kořist a slávu nemusí být až taková zábava, jak se zprvu zdálo. Navíc se občas podobá tomu vtipu o socialistickém zřízení, kdy neobvykle směle překonává problémy, které by nebýt něj vůbec neexistovaly :-) A dokonce ani není neporazitelný.

Podle mého názoru je film udělaný pěkně, zajímavě zpracovaný příběh (jen od toho probůh čekejte fantasy a ne věrné zpracování eposu Beowulf či dokonce něco jako historický film!), zajímavě udělané příšerky, včetně často diskutované hlavní démonky v podání virtuální Angeliny Jolie (mimochodem k tomu obrázku: zdá se, že role Lary v Tomb Raideru se na image Angeliny trochu podepsala :-) ). Pokud Pro fanoušky Fantasy žánru bude myslím Beowulf dobrá volba. A nejen pro ně- například kamarádce se film také líbil, přestože není právě velkou fanynkou fantasy. No anebo pokud chcete vědět, jak asi vypadá nahá Angelina Jolie :-) I když spíš skoro nahá (i když rozdíl je vpodstatě jen v použité textuře) a skoro Angelina Jolie, že prý je ta její virtuální kopie trochu "vylepšená" :)

3D

Kromě filmu jako takového jsem byl zvědavý i na samotnou 3D technologii. Jak jsem naznačil v úvodu, žádný 3D film jsem předtím neviděl, takže nemám s čím srovnávat. Zároveň ani Beowulf 3D není "pravý" 3D film, ale klasický film, remasterovaný do 3D, takže (prý) není "tolik 3D" jako ty "pravé" 3D filmy. Přesto ten efekt je zajímavý. Pravda, vypadalo to spíš jako kdyby se film místo na plátně odehrával uvnitř krychle umístěné kousek před divákem, ale ten prostorový dojem tam byl. Včetně opravdu zajímavých efektů, jako třeba kopí trčící jakoby z plátna proti divákovi. Na druhou stranu to má i několik nevýhod. Jednak ten 3D prostor končí jakoby kousek před divákem a jednak to podání není vždy úplně dokonalé, na některých místech bylo vidět poblikávání obrazu. Další věc je, že je potřeba mít na očích speciální brýle, jinak vidíte jen rozmazaný 2D obraz. Brýle jsou pochopitelně v jedné "univerzální" velikosti, takže pro "průměrného" návštěvníka jsou dost velké, což je při sledování dvouhodinového filmu poněkud nepohodlné. A poslední problém jsou titulky, které jakoby plavou v prostoru scény a měl jsem docela problém sledovat film a zároveň přeostřovat na titulky. Pokud půjdete na 3D film s titulky, určitě bych doporučil ovládat jazyk původního filmu (v tomto případě angličtinu) natolik, abyste nemuseli neustále číst titulky a používali je spíš občas, pokud se v původním znění ztratíte. Zrovna u Beowulfa to ale není úplně jednoduché, protože postavy ve filmu mluví obvykle s přízvukem a ještě používají poměrně neobvyklou angličtinu, takže ačkoliv já většinou zvládám i anglické filmy bez titulků, tady jsem se občas ztrácel. A to ani nemluvím o tom, že například Grendel mluví nejen špatně srozumitelným hlasem, ale ještě navíc staroangličtinou. Ještě štěstí, že toho moc nenamluví :-)

Další věc, která mě zajímala, jak se s oním "falešným 3D" vypořádá mozek- jako člověk mající zkušenost s tzv. "simulator sickness" (což je pocit nevolnosti po určité době sledování simulovaného 3D prostředí, například při hraní 3D počítačových her) jsem byl zvědavý, jestli něco podobného nenastane i u 3D kina. Musím ale říct, že ani po dvou hodinách jsem nezaznamenal nějaké problémy, jen později mírnou bolest hlavy, ale to nemuselo nutně být tím filmem.

Závěr

Krátce: Film samotný se mi líbil, jsem rád, že jsem na něj šel. Co se týká 3D vs. 2D, tam si nejsem tak jistý. Určitě stojí za to 3D vyzkoušet alespoň ze zvědavosti, ale že bych odteď musel každý film vidět jedině v 3D, to zase ne.