Hardware

Starý Athlon64 3000+ byl sice ještě relativně použitelný, ovšem pokud jen systém a "webově-programátorské" (= Apache, databáze, vývojové prostředí a několik testovacích prohlížečů) aplikace zabírají kolem 500MB paměti, je 512MB RAM už omezující. A než investovat do staré sestavy a po čase stejně kupovat novou, je výhodnější rovnou udělat větší upgrade. Logický požadavek byl, aby nový hardware byl výkonnější než starý, ale krom toho byl ještě druhý požadavek, a sice aby počítač byl co možná nejtišší, při zachování určité cenové a výkonové úrovně. Proto jsem také pokukoval i po Athlonech64 X2 řady "BE" s tepelným vyzařováním jen 45W. Nakonec ale zvítězily klasické Athlony64 X2, které při stejné ceně nabízejí kolem 10% výkonu navíc a stále ještě solidních 65W (připomínám, že u hodnot tepelného vyzařování je rozdíl mezi AMD a Intelem, kdy Intel uvádí průměrné hodnoty, zatímco AMD maximální, takže pokud je 65W Intel a 65W AMD, je "méně topící" procesor ten od AMD). Grafická karta nVidia GeForce 8600GT se zdá poněkud "ujetou" volbou pro počítač s ATi Crossfire Xpress čipovou sadou a ještě navíc když je na trhu vynikající Radeon HD 3850, nicméně hry už moc nestíhám, takže výkonový přínos Radeonu by asi zůstal víceméně nevyužitý. Navíc GeForce má podstatnou výhodu: pasivní chlazení. Radeon HD 3850 se sice také sežene s pasivním chlazením, jenže je o tisícovku dražší, než ten s větráčkem, a za to už se seženou ty GeForce dvě.

Výsledek: spokojenost a příjemné překvapení. Tichý zdroj s 12cm větráčkem (Fortron) byl v počítači už předtím, grafika pochopitelně žádný zvuk nevydává a technologie pro automatickou regulaci větráčku procesoru se činí, takže dokonce i s větráčkem přibaleným k procesoru se nejhlasitější komponentou počítače stává pevný disk. Pokud někdo chce tichý počítač, mohu podobnou sestavu doporučit. Porovnání výkonu snad ani nemá cenu zmiňovat v době, kdy všechny počítačové weby doslova přetékají různými grafy. A nejsem si jistý, jakou vypovídací hodnotu by mělo říkat, že hra XY na tom chodí plynule, když výraz "plynule" je hodně subjektivní. Někdo považuje 30fps za sotva hratelné, jiný je ve stejné hře spokojený s 15fps. Takže se spokojím s konstatováním "nižší střední třída", pro moje potřeby výkon dostačující.

Software

Jak už jsem psal, rozhodl jsem se jako operační systém vyzkoušet novou verzi Ubuntu, 7.10 "Gutsy Gibbon" (Ano, počítač na platformě AMD/ATI s operačním systémem Linux, největší ego na českém Internetu by pro mě jistě pojmenovalo zajímavými výrazy, naštěstí bych se hodně divil, kdyby na tenhle web někdy zavítalo :-) ). Ačkoliv co se týká znalostí Linuxu, jsem pořád řekněme "začínající uživatel", s různými jeho verzemi a distribucemi experimentuji už delší dobu. Můžu říct, že za posledních několik let udělal Linux na poli uživatelské přívětivosti velký pokrok vpřed. První Linux, se kterým jsem experimentoval, byl (tehdy ještě) Mandrake Linux 8.1. Pokus skončil poměrně neslavně, nicméně přece jen se konal v době před vydáním verze 9.1, tzn. jsem zkoušel už zastaralou distribuci. Každopádně výsledek takový, že systém nedokázal identifikovat grafickou kartu a spouštěl se v nízkém rozlišení a 256 barvách. Výsledkem pokusů o změnu tohoto stavu bylo kompletní znefunkčnění celého grafického rozhraní, systém nastartoval maximálně do příkazové řádky. Proto jsem si chvíli počkal a stáhnul raději Mandrake 9.1, druhý Linux v pořadí. Prozměnu potíže se zvukovou kartou, integrovanou na základní desce. Je mi jasné, že zatím nic z toho není problém Linuxu, ale toho, že výrobci hardware obvykle dělají ovladače jen pro Windows. Nicméně to běžného uživatele nebude zajímat, běžného uživatele bude zajímat, že to prostě nefunguje. Další na řadě byl SUSE 9.? (nejsem si jistý, který přesně). Opět pokrok, snad veškerý hardware se podařilo nadetekovat, ale objevil se jiný problém: připojení k Internetu ze záhadných důvodů někdy fungovalo a někdy ne. Všechno nastavení se tvářilo správně, ale prostě to nefungovalo. Tady se projevil další nedostatek Linuxových distribucí, relativně malá komunita- nějaké bližší informace nebyly k nalezení a když už jsem našel někoho, kdo se v tom trochu vyznal, stejně si nevěděl rady. Přesto bych řekl, že každá novější distribuce byl na poli uživatelské přívětivosti krok vpřed.

Poslední (zatím?) pokus je tedy Ubuntu. A musím říct, že se koná další krok vpřed, tentokráte dosti podstatný. Po zkušenostech z předchozích pokusů od Linuxové distribuce vždycky s nedůvěrou očekávám, s čím vším budou potíže. Od instalace Ubuntu jsem ale naopak překvapený, co všechno bezproblémově funguje. Skoro bych řekl, že s nainstalováním Ubuntu byly menší problémy, než s instalací Windows. Jak už jsem psal v úvodu, chtěl bych počkat na další zkušenosti s používáním a potom o Ubuntu napsat samostatný příspěvek.

Výsledek: Opět velmi příjemné překvapení. Ubuntu je určitě zatím uživatelsky nejpříjemnější Linuxová distribuce, jakou jsem kdy viděl. Možná dokonce přehodnotím svůj názor, že Linux není vhodný pro "běžné uživatele".