V Thajsku se zrodil nápad, že by za zločiny ovlivněné počítačovými hrami bylo možné žalovat samotné vývojáře (viz Doupě).

Docela zajímavá myšlenka, že autor díla má být zodpovědný za vliv, který bude mít jeho dílo na někoho jiného.

Pokud hráčí kopírují zločiny, které viděli ve hře, tvůrci tohoto titulu by měli být souzeni.

Jen mi není jasné, proč by stejnětak neměli být souzeni autoři násilnických filmů, pisatelé knih. Proč by neměli být souzeni třeba módní návrháři a majitelé modelingových agentur, když někdo pod jejich vlivem podlehne mentální anorexii? Když někoho zavraždím sekerou, neměl by být nakonec souzen i ten, kdo sekeru vyrobil?

Podle mého názoru by měl svéprávný dospělý člověk být schopný rozlišit realitu od filmu či počítačové hry. Jestliže toho schopný není, zjevně je nějakým způsobem narušený. A těžko soudit někoho, že zrovna jeho výrobek si nějaký narušený člověk vybral jako vraždící nástroj, stejně jako nikdo nesoudí výrobce třeba zbraní, nožů, seker nebo motorových pil za to, když s jejich výrobky někdo někoho zavraždí.