Že prý Průměrný Angličan má jen tři osoby, které může označit za pravé přátele. Proč "jen"? Mít tři přátele, kterým lze absolutně věřit, podle mě vůbec není málo. Já bych skutečných přátel taky o moc víc než tři nedal. A ani nevím, jestli jich vůbec lze mít hodně. Leda by člověk důvěřoval kdekomu, anebo označoval za skutečné přátele i kamarády.

Nedávno jsem četl na iDnes článek Fotovoltaické panely jsou investicí, jakou nenabídne žádná banka.

Komu leží peníze na účtu ladem, měl by zvažovat investici do takzvané fotovoltaické elektrárny. Zaplatí se po osmi až deseti letech, potom dalších deset už jenom vydělává.

Zdá se tedy, že solární panely jsou poměrně slušný alternativní zdroj energie. Jak vypadá realita?

Před pár dny byla v televizi reportáž na téma, že dávat žákům/studentům notebooky místo knih a sešitů je vlastně špatně. Nevím nakolik to je ovlivněné, ale předevčírem vyšel na ŽIVĚ článek, zabývající se podobným tématem z jiného pohledu- že by se psaní na klávesnici mělo vyučovat od začátku základní školy stejně jako psaní rukou.

Co se týká televizní reportáže, zdá se, že televize hledá problém a když nenajde, problém vyrobí. Je špatně, když děti nosí v brašnách těžké knihy a sešity, protože se tím ničí záda. Když knihy a sešity vyměníte za notebook, je to zase špatně, protože:

• Děti ve škole sedí celý den u počítače. Přiznám se, že tenhle argument jsem moc nepochopil, respektive nevidím rozdíl v tom sedět celý den ve škole nad knihou a sešitem a sedět celý den ve škole nad notebookem.
• Děti se kvůli notebooku nenaučí komunikovat s ostatními. Ano, zatímco čtením učebnice a psaním do sešitu se komunikovat naučí.
• Děti se naučí psát na klávesnici místo rukou.

Jak už jsem naznačil, první dva argumenty mi připadají jen jako papouškování zažité představy- počítače znamenají konec osobní komunikace. Tady ale o komunikaci vůbec nejde. Neumím si představit, jak by se někdo mohl naučit komunikovat tím, že si místo výpisků do notebooku bude dělat výpisky na papír.

Zato třetí argument je pravda. Psaním na klávesnici by se děti skutečně naučili psát lépe na klávesnici než rukou. A to vadí? Samozřejmě je potřeba se naučit psát rukou, ale- většina dnešních žáků bude v budoucnu stejně psát daleko víc na klávesnici. V tom souhlasím s tím článkem na ŽIVĚ, že psaní na klávesnici je dnes vpodstatě základní gramotnost. Podle mého názoru dokonce důležitější, než umět psací písmo. Například já, zatímco na klávesnici píšu denně, delší souvislý text rukou jsem psal naposledy snad před pěti lety. A přiznám se, že kdybych měl vypsat celou abecedu psacích písmen, u některých bych asi chvíli přemýšlel, jak se vlastně píší. Takových lidí je ale hodně- vemte si všechny ty profese, ve kterých se píše na počítači. A pak si zkuste vybavit alespoň několik, kde je potřeba psát delší texty rukou.

Takže jsem toho názoru, že z pohledu budoucnosti by výuka psaní na klávesnici měla být stejně důležitá, ne-li důležitější, než výuka psaní rukou.

Minulý týden byl vynesen rozsudek nad provozovateli The Pirate Bay (další info viz třeba cdr, kde jsou i články z průběhu celého procesu). Nepovažuju to za moc zásadní informaci, protože bylo předem jasné, že to bude jen konec prvního kola, protože poražená strana se odvolá. Přesto prozatímní verdikt zní: 1 rok vězení pro každého a zaplacení škody 30 milionů Švédských korun.

Nyní se ovšem ukazuje, že soudce, který je odsoudil, byl pravděpodobně členem několika organizací napojených na žalující stranu, takže proces by měl být anulován. Ještě lepší, než jsem původně očekával.

Pokud jde o celý spor, v něm jde o to, že organizace chránící autorská práva se namísto boje proti svým vlastním zákazníkům (snad jediné hospodářské odvětví, kde firmy válčí s vlastními zákazníky), což bylo neefektivní, nákladné a vysoce nepopulární, rozhodly zaútočit na provozovatele torrentových trackerů.

Potíž je v tom, že tracker sám žádná data nesdílí, slouží jen jako vyhledávač. Proto také provozovatelé The Pirate Bay nebyli obviněni z porušování autorských práv, ale z "napomáhání" k porušování autorských práv- protože přes The Pirate Bay bylo možné vyhledat nelegální torrenty. Nelegální torrenty je ovšem možné vyhledat i přes Google.

Zatím asi nejvýraznější výsledek procesu je, že o problému začala informovat i mainstreamová média, zvedla se vlna nevole, "pirátská strana" Piratpartiet (pozn.: ta ve Švédsku existovala už předtím, nejde o reakci na proces) zdvojnásobila počet členů a má šanci se v nadcházejících volbách probojovat do europarlamentu.

Uvidíme, jak to bude pokračovat dále.

V pořadu Uvolněte se, prosím! Jan Kraus naprosto rozložil Kateřinu Jacques (aka Katka Jaujau) jednoduchým dotazem: Čím se vlastně topí v kamnech na biomasu? Naprosto dokonalé.

Na iHNed vyšel článek Kontroverzní plán selhal. V oceánu je šest tun pilin, ale řasy se množí dál.

Dosavadní snahy vědců o "hnojení oceánů", které by mělo vést k zastavení klimatických změn, přinášejí jen skromné výsledky. Podobně neslavně dopadla i myšlenka zasypat oceán velkým množstvím železných pilin, které stimulují růst řas. Ty měly absorbovat CO2 ze vzduchu.

Už na nadpisu a perexu zarazí jen trochu bystřejšího čtenáře hned dvě věci: První, když hnojení oceánu má stimulovat růst řas, co je špatně na tom, že "řasy se množí dál"? A druhá, pokud by někdo chtěl hnojit oceán železnými pilinami, lze oprávněně pochybovat o jeho duševním zdraví. Snad každý ví, že železo se ve vodě jaksi nerozpouští. Lze mít celkem oprávněné pochybnosti, zda je masivní ovlivňování životního prostředí v oceánu dobrý nápad, ale že by ti vědci byli až takoví blázni, aby tam sypali šest tun železných pilin?

No, stačí si najít zdroje v originále, například zde. Žádné železné piliny, ale "dissolved iron sulfate", česky roztok zelené skalice. Zároveň ne že řasy "rostou dál", jak se píše na iHNed, právě naopak- z dalších článků o projektu lze vyčíst, že řasy se sice množí, což je z pohledu experimentu dobře, jenže současně se rozmnoží i kril, který se jimi živí, takže řasy stejně nestihnou vyrůst, odumřít a klesnout ke dnu (což měl být způsob, jak se zbavit oxidu uhličitého).

Jak trefně poznamenal kdosi v diskusi pod článkem, jádro článku je pravdivé: někdo něco někam nasypal a ono to nefungovalo.

Přesto, když už někdo ty zprávy opisuje, mohl by alespoň umět anglicky. A to se netýká jen iHNed, podobné boty se vyskytují i jinde.

Upřímně řečeno mě překvapilo, jak dlouho vydržela. Minimálně jsem tipoval, že se zelení idealisté se zelenými aparátčíky rozhádají daleko dříve.

Takže to vypadá na volby a následné sestavování 101 hlasů tentokrát z druhé strany, zrušení toho co se zavedlo, zavedení toho co se zrušilo... nebo že by se konečně ty největší strany dohodly alespoň na základních bodech důležitých zákonů, které by pak vydržely déle než do příštích voleb? Ale to bych asi chtěl moc.

T-Mobile zdraží SMS do zahraničí. A říká:

Jsme přesvědčeni, že pět korun je přiměřená cena za textovou zprávu odeslanou do jakékoli zahraniční mobilní sítě

Já jsem přesvědčen, že pět korun za SMS je cena naprosto nehorázná. SMS není vpodstatě nic jiného, než datové přenosy prodávané za stonásobky běžné ceny. Jedna SMS má velikost 140 bajtů, tedy řekněme 7 SMS je necelý kilobajt dat. Tak si vemte, kolik podle vašeho tarifu stojí kilobajt datových přenosů přes GPRS (obvykle jednotky halířů) nebo WAP (obvykle desítky halířů) a kolik stojí poslat 7 SMS.

Takže bych tímto chtěl poděkovat Vodafonu za tarif Odepiš, kde alespoň SMS do vlastní sítě stojí nějakých 40 halířů... a do cizích sítí 1,80Kč.

Týpek z Bruntálska vypaloval filmy a prodával je po 35 korunách (viz např. Novinky). Chytli ho. Dobře mu tak, tyhle lidi opravdu nechápu.

Prokázali mu 138 prodaných filmů (na kterých tedy vydělal 35*138 = 4830Kč). Česká Protipirátská Unie vyčíslila škodu na 52 milionů korun. HEH?! Jednoduchým přepočtem zjistíme, že vyčíslená škoda je téměř 377 tisíc Kč za jedno prodané DVD. Začíná být pro mě obtížné rozlišovat, kdo je vlastně ten zloděj.

Řekněme, že bych měl starého Favorita, někdo mi ho roztřískal a já vyčíslil škodu na 200 milionů korun. Nejspíš by se mi všichni leda vysmáli a kdybych to nárokoval od pojišťovny, možná by mě i popotahovali za pojistný podvod. V oboru autorských práv je ale něco takového zdá se běžné.

Samozřejmě prodávání přepálených filmů je hnus, podle mě adekvátní trest by byl zabavit mu počítač, média a odsoudit ho k tomu, aby všem kdo od něj ty filmy koupili na vlastní náklady opatřil originálky. Na druhou stranu vymýšlet si naprosto nesmyslné částky jako způsobené škody je zhruba stejný hnus.

Tak "revoluce na Novinkách" ve středu proběhla, společně se změnou vzhledu.

Musím říct, že jsem po zavedení korespondenčního ověřování čekal podstatně větší "mrtvo". Z pohledu Novinek to tedy zdá se je úspěch. Diskuse u hodně čtených článků se proměnily z tisíců nesmyslných blábolů na desítky příspěvků víceméně k tématu článku.

Na druhé straně, některé věci nejsou ještě dotažené. Například není způsob, jak rozlišit stejně se jmenující diskutující ze stejné obce. Nebo jsou sice umožněné citace, ale dost nepohodlným způsobem.

Z pohledu Novinek je to každopádně asi zatím pozitivní výsledek. Z pohledu návštěvníka asi taky. Z pohledu potenciálního diskutujícího bych alespoň je nebyl ochotný to ověření absolvovat. Vyplňovat své údaje, nechat si posílat dopis a zadávat nějaký kód jen kvůli nějaké diskusi... Nicméně je zdá se dost lidí, kteří k tomu ochotní jsou.