Sláva! Po letech výroků, že při měření rychlosti není možná žádná tolerance, a musí se pokutovat i jízda rychlostí 51km/h v polích na konci vesnice, konečně přišlo rozumné rozhodnutí.

O co šlo: Pan J. P. jel na konci Chomutova (nejspíš někde zde) podle radaru rychlostí 55 ±3 km/h, byla mu tedy dokázána rychlost 52km/h, což stačilo, aby se stal obětí snahy o vylepšení městského rozpočtu (měření rychlosti v lese těsně před koncem obce těžko může mít jiný smysl).

Pan J. P. si ovšem nemyslel, že by jízda po přehledné silnici lesem (viz mapka výše) jakkoliv ohrožovala bezpečnost provozu. Obrátil se tedy na soud, který, stejně jako následně Nejvyšší správní soud, mu dal za pravdu.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu říká:

V souzeném případě je zde v prvé řadě okolnost spočívající v prokázaném překročení nejvyšší povolené rychlosti pouze o 2 km/h, která, jak již bylo řečeno, sama o sobě nepostačuje k závěru o nedostatku materiální stránky přestupku, nicméně měla by vést správní orgán k tomu, aby na materiální stránku daného jednání zaměřil svou pozornost. To platí zvláště za situace, kdy žalobce již v řízení před správním orgánem 1. stupně uváděl skutečnosti, které podle jeho názoru dále snižovaly společenskou nebezpečnost jeho jednání na takovou míru, že by materiální znak přestupku nebyl naplněn.

Tedy úřad při rozhodování o přestupku je povinen zkoumat i materiální stránku jednání, tzn. jestli to jednání bylo nějak nebezpečné.

Jde o další argument na podporu rozumného názoru, že rychlost se má měřit na nebezpečných úsecích, i když to nehodí tolik pokut (protože většina na nebezpečných úsecích jezdí opatrně), a ne tam, kde to „nejvíc sype“ (tj. na bezpečných úsecích s nesmyslnými rychlostními omezeními).

Dodatek: S měřením rychlosti za účelem zisku jsem se setkal v několika případech i já, 53-54km/h v polích patřících k obci. To ovšem byly automatické radary, na mou radu vyřízeno větou „z důvodů dle §60 zákona o přestupcích odpírám podat vysvětlení“, viz článek Problém osoby blízké. I když je to mimo téma, raději zopakuji, že nejenže máte právo nevypovídat proti sobě a osobám blízkým, ale v takovémto případě to podle mě je i morálně správné.