1. Krize: Nejsme na konci, tohle je teprve začátek

Mohlo by se zdát, že krize byla překonána- ekonomika USA se obrátila k růstu, Evropa ji následuje, zdálo by se, že se blýská na časy. Až do chvíle, než se člověk podívá na hrozivý graf odhalující příčinu toho, proč ekonomika USA momentálně roste (graf FEDu- centrální banky USA, zdrojová data zde):

Graf zjednodušeně řečeno ukazuje množství dolarů, které celkem „vytvořila“ („natiskla“, ovšem v době elektronických peněz není třeba ty bankovky fyzicky tisknout) centrální banka USA (FED). Stačí jeden pohled na graf a je jasné, co se děje: FED vytváří ohromná množství nových dolarů, čímž (zatím) žene ekonomiku USA k růstu. Během posledních dvou let si USA „natiskly“ zhruba stejně dolarů, jako jich do té doby bylo celkem!

Platí ovšem pravidlo, že trvalý ekonomický růst nelze vyvolat tisknutím peněz, protože když si natisknete spoustu peněz, přijde logicky druhá strana mince: inflace. Čím víc peněz natisknete, tím víc klesá jejich hodnota. Ukázkovým příkladem je nedávná hyperinflace v Zimbabwe.

USA tedy zdaleka nejsou z krize venku, naopak před sebou valí velice nebezpečný problém: Obrovský státní dluh, který bude hlavně během krize problém splácet. Zároveň vytváření ohromných množství nových dolarů znamená, že hodnota dolaru v budoucnu klesne- což pro vládu USA znamená další problém v získávání peněz, protože málokdo bude ochotný si koupit dolarové dluhopisy, když se očekává pokles hodnoty dolaru. A skutečně, vláda USA začíná mít problém s prodejem dluhopisů- což vytvoří nutnost si na splácení závazků natisknout další nové dolary... a vede do další otáčky smrtící spirály.

V lepším případě USA čeká tzv. stagflace, tj. stagnace a inflace, tedy stav, kdy ekonomika stagnuje a ceny rostou (a tím pádem životní úroveň obyvatel klesá). V nejhorším případě hyperinflace a ekonomický kolaps, jako v Zimbabwe. Asi těžko si někdo dokáže představit, co by se stalo, kdyby ten nejhorší scénář skutečně nastal.

No a od situace v USA se samozřejmě odvíjí i situace v Evropě, takže mluvit o konci krize je nejspíš ještě předčasné.

2. Zadlužení

Abych se vrátil od globálního pohledu k lokálním poměrům; Výše odkazovaná vize ČSSD se ohání tím, že zadlužení ČR není tak vysoké. To možná není, znepokojivé ale je, že i v dobách růstu byly všechny rozpočty ve schodku. Přitom teď přicházejí doby krize. A ještě navíc máme po komunistech zděděný důchodový systém, se kterým dlouhé roky nikdo nic nedělá (byť všichni mluví o tom, že je potřeba s tím něco udělat), a který rozpočet časem potáhne do ještě většího schodku.

Jinak řečeno, není až takový problém, když například s příjmem 20 tisíc čistého měsíčně dlužíte celkem 100 000Kč, ale je už problém, pokud s příjmem 20 tisíc čistého měsíčně máte každý měsíc výdaje 22 tisíc a nedokážete je snížit.

Proto mi také přijde dost nefér slibovat vyšší důchody, dávky a podobně. Je samozřejmě naprosto naivní to očekávat před volbami, ale bylo by férovější těm lidem rovnou říct: Víc peněz je utopie, budeme se snažit, aby jich nebylo o moc méně než doteď.

3. Výsledky voleb

Další problém vidím v tom, že ani příští volby nedávají moc naděje, že by vznikla nějaká vláda se silným mandátem a odhodláním řešit problémy. Spíš to vypadá na další vládu se 101 poslanci, která se bude snažit nějak přežít do dalších voleb.

To nejspíš nebude nahrávat tomu, abychom se dokázali hladce dostat z problémů, které přijdou s předchozími dvěma body.

Možná to nakonec nedopadne tak černě, ale momentálně nevidím ani důvod být příliš optimistický ohledně konce krize a budoucího růstu.

Každopádně bude příští desetiletí zajímavé a je docela možné, že se budou dít velké věci.