Nejdříve ale...

Upozornění: Tento článek má pouze informativní charakter a má poskytnout základní informace. Není zaručeno, že veškeré informace obsažené v článku jsou úplné a fakticky přesné. Pro právně závazné informace si přečtěte autorský zákon, 121/2000 Sb. Současně mějte na paměti, že článek popisuje situaci aktuální v listopadu 2007 (tento údaj bude aktualizován v případě aktualizace článku).

Nejdříve obecně

První věc, na co se vlastně autorské právo vztahuje. Zákon to nazývá autorské dílo a je to umělecké nebo vědecké dílo, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, píše zákon. V oboru počítačů a webu se obvykle setkáváme s texty, hudbou či filmy a programy. To všechno můžeme nějak vnímat a je to jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, takže jsou to autorská díla. Je tedy vidět, že na webu je autorské dílo "skoro všechno". Autorské dílo se u nás nemusí nikde registrovat a je zákonem chráněno automaticky. Existují ale i věci, které autorským dílem nejsou. Tam patří například teorie, objevy, statistické grafy, vzorce či myšlenkové postupy (ty se chrání patenty) nebo denní zprávy samy o sobě a údaje samy o sobě (tzn. když například napíšu článek o tom že se něco stalo, bude chráněný ten článek, ale ne samotná informace, že se něco stalo)

Druhá věc, dílo není chráněno věčně- chráněná práva se dělá na osobnostní a majetková. Osobnostní práva (což je například právo se hlásit k autorství díla) zanikají smrtí autora. To je celkem logické, těžko si představit, že by po smrti autora například jeho děti, dědicové autorských práv, získaly právo se prohlašovat za autory díla. Druhá věc jsou majetková práva, což mimo jiné zahrnuje právo dané dílo používat a zveřejňovat. Majetková práva trvají během života autora a 70 let po jeho smrti. U anonymních děl a v některých dalších případech (viz zákon) je to 70 let od vydání díla. Po této době majetková práva zanikají. Co to znamená: například Kosmova kronika je autorské dílo. Protože ale Kosmas zemřel v roce 1125, je možné si text kroniky dát například na web, protože trvání majetkových práv už skončilo. Ochrana dalších práv ale trvá i potom, například se nemůžu prohlásit za autora. A má to ještě jeden háček: například když nějaká kapela nahraje třeba 200 let starou písničku, není možné nahrávku volně šířit, protože je autorským dílem té kapely!

No a třetí věc, co vlastně znamená, že se na něco vztahuje autorské právo. Není to až tak složité, jak se možná na první pohled zdá. Důležité je uvědomit si, že duševní vlastnictví je vlastnictví podobně jako jiný majetek, například dům či auto. Podobně jako si nemůžete dělat co chcete například s cizím domem či autem, nemůžete si dělat co chcete ani s cizím programem, obrázkem nebo třeba článkem.

Texty, články, citace, kopírování textů

Podívejme se blíže nejdřív na text. Například kniha nebo novinový článek, ale také webová stránka nebo články na webu. Jak je napsáno výše, obvykle to vše bývá autorské dílo, tedy chráněné autorským zákonem. To znamená, že s texty nemůžeme dělat cokoli nás napadne. Vlastně s nimi o své vůli můžeme dělat jen máloco. Je to podobné, jako třeba s tím autem. Když chceme použít cizí auto, uděláme co? Zeptáme se majitele. No a stejně je to s použitím cizího textu. Jednoduché. Něco ale přece jen můžeme dělat i bez souhlasu autora. V §30 autorský zákon říká toto:

(1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.

Zákon tedy dovoluje si například pro svou osobní potřebu vytisknout webovou stránku.

No a pak tu máme oblíbené citace, což je hned následující §31 autorského zákona:

(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle,
b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem,
c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu;

vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.

Můžeme tedy za určitých podmínek přece jen například na svém webu použít části jiného webu. Je ovšem potřeba pamatovat na ono "v odůvodněné míře" (těžko třeba bude vyhovovat pod nálepkou "citace" na svůj server umístit kompletní cizí web) a že je vždy potřeba uvést původního autora a zdroj.

Koneckonců, uvádět u zkopírovaných textů zdroj, ze kterého jsou zkopírované, je minimálně slušnost v každém případě.

A ještě připomenu, že zdroj zkopírovaného obsahu se uvádí pokud možno konkrétně. Ukázkový příklad, jak se to nemá dělat, je to, co svého času dělaly některé noviny- autor k článku přilepil obrázky vybrakované z nějakých webových stránek a připsal k tomu "zdroj: Internet". Tak přesně tohle je špatně. Těžko si představit, že by například studentovi někdo schválil diplomovou práci, ve které by jako použitou literaturu napsal "Knihy". Že si podobnou věc vůbec může dovolit někdo, kdo si říká "novinář" je smutné, ale neklesejme na úroveň takových "novinářů".

A co můj vlastní obsah- musím si psát ©? Co to vlastně znamená?

Jak už je napsáno výše v obecném úvodu, autorský zákon chrání každé autorské dílo automaticky od jeho vzniku, autorské dílo se nemusí nikde ohlašovat nebo registrovat. Konkrétně nám autorský zákon v §9 říká:

(1) Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.
(2) Zničením věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká právo autorské k dílu.

Jako příklad budiž tento článek: článek je autorské dílo. Napsal jsem ho já, tedy jsem autorem. Tím pádem v okamžiku vzniku samotného článku (dokonce ještě před tím, než byl zveřejněný!) mi automaticky ze zákona vznikají autorská práva k článku. Práva budou trvat během mého života a ještě 70 let po mé smrti a nepřestanou platit ani v případě, že by článek anebo celý tento web přestal existovat. Ba dokonce platí právě opačná situace: části svých autorských práv, kterým zákon říká práva osobnostní (je to například právo se prohlašovat za autora díla anebo rozhodovat o změnách díla), se dokonce nemůžu vzdát ani kdybych sám chtěl. To znamená, že například ustanovení nějaké smlouvy, které by mi zakazovalo říkat, že jsem napsal tento článek, je v rozporu se zákonem.

No a co tedy znamená ono ©, které si spousta lidí píše na své weby a podobně? Neznamená to nic víc, než znak "cé v kolečku". Pokud je na webu napsané třeba v patičce ©, je obsah webu chráněný úplně stejně, jako kdyby to tam nebylo.

Přesto má určitý smysl si to © na web dát. U obsahu by totiž mělo být napsané, kdo vlastně na něj má autorská práva. No a než psát například "Autorem webu je Franta Vomáčka", je kratší a stejně srozumitelné napsat "© Franta Vomáčka". Jiný význam v podobě nějaké "dodatečné ochrany" to ale opravdu nemá. Připomínám, že uvedené platí podle českého autorského zákona. Při tvorbě obsahu podle zákonů jiných zemí může být situace jiná.

Kód webové stránky, kaskádové styly atd.

Toto sice patří spíše k programům, ale přišlo mi vhodnější to uvést jako zvláštní kapitolu zde.

Z výše uvedeného vyplývá, že nejen text na webu, ale i samotný kód webové stránky je autorské dílo! Není tedy "legálně" možné ani zkopírovat si na svůj web cizí CSS soubor, Javascript a podobně. Nicméně často bývá možné se s autorem domluvit a připsat k souboru či na stránku původního autora snad není tak velký problém.

Na druhou stranu ovšem připomínám, že podle autorského práva není chráněný myšlenkový postup sám o sobě. Například kdyby někdo přišel na nový "fígl" využívající určitý způsob nastylování prvků a jejich vnoření do sebe, nebude samotný tento postup autorsky chráněný.

Tolik obecně, k textům a kódu webu, na další stránce si rozebereme obrázky, hudbu, filmy a programy