V souvislosti s výročím 17. listopadu 1989 (a připomeňme, že státní svátek je to i kvůli 17. listopadu 1939) jsem viděl několik diskusí nebo anket na téma jak by dnes společnost vypadala, kdyby nebyl 17. listopad- že bychom nemohli cestovat a říct svůj názor, ale byly by větší jistoty atd.

Můj názor je, že nebýt 17. listopadu 1989, vypadalo by to dnes podobně jako to vypadá- protože nebýt 17. listopadu, prostě by se ten režim zhroutil jen o něco později.

Před časem jsem psal o snahách cenzurovat Internet nebo o odpojování „podezřelých“ uživatelů.

V poslední době se ale znepokojivé zprávy začínají nějak hromadit. Nechutně hromadit. Celá naše slavná Unie se nějak dává na pochod směrem k nové totalitě.

Ďábel nás hnal a šli jsme jako ovce,

každý z nás znal, že zvěř se stane z lovce.

Každý však šel a na chytrost měl štempl

náš cíl se skvěl, jsi proti? Tak jsi lempl!

(Karel Kryl, Pochod Gustapa)

Zdá se vám to přehnané? Čtěte dále…

Tak EU přišla s další skvělou myšlenkou. Chce donutit čerpací stanice prodávat benzín s 10% podílem lihu. Přesněji řečeno na tuto hodnotu zvýšit podíl biosložky v palivu, který je momentálně 3,5%. Výborný nápad. Takže, co úžasného získáme?

• Stará auta (15-20 let a více, ovšem při průměrném staří auta v ČR přes 14 let to není zase tolik- na Wikipedii je tabulka, jaké části vozidla se musí upravit pro provoz na palivo s určitým podílem lihu) nemusí být schopná na takové palivo bez újmy jezdit.
  
• Zvýší se spotřeba paliva, protože ethanol má menší energetickou hustotu než benzín.
  
• Palivo se zároveň zdraží, protože biolíh je dražší než benzín (holt nejsme v Brazílii, kde se biolíh vyrábí ze zbytků cukrové třtiny a někdy, je-li dobrá úroda a vysoké ceny ropy, je biolíh cenově konkurenceschopný i bez dotací). Motoristé si tedy za méně kvalitní palivo připlatí hned dvakrát (vyšší spotřeba a zároveň vyšší cena paliva). Například používání biopaliv v USA zvýšilo světové ceny kukuřice o 62%.
  
• Motoristé za biopalivo zaplatí potřetí, ale s nimi i všichni ostatní, ve vyšších cenách potravin. Biolíh se totiž v našich podmínkách vyrábí hlavně z pšenice a kukuřice, což znamená méně pšenice a kukuřice k jídlu (a tedy vyšší ceny).
• K tomu všichni samozřejmě zaplatíme úředníky, kteří tenhle systém vymysleli a budou ho udržovat v chodu.
• A jako třešnička na dortu- na vypěstování pšenice a kukuřice na biolíh jsou potřeba traktory, kombajny a náklaďáky… které jezdí na naftu. Různé studie se různí v názoru, jestli se výrobou biolihu v našich podmínkách vůbec získá více energie, než kolik se do té výroby investuje.
  

Řekl bych, že jsme si osvojili docela luxusní chutě- vrážet spoustu energie a peněz do toho, abychom mohli používat horší, ale zato dražší palivo, které navíc konkuruje produkci potravin.

Mimo jiné díky příznivému hodnocení na ČSFD i referencím od přátel byl District 9 film, na který padla volba jako na vhodné využití kupónu na dva lístky za cenu jednoho ve Village.

Bez prozrazení čehokoliv z děje filmu lze říct, že pokud chcete jít na akční sci-fi a vyrovnáte se s několika nechutnějšími scénami (přístupnost od 15 let tam není úplně bezdůvodně), District 9 asi nezklame. Dobrý příběh, dobře natočený- co více si přát.

Bližší dojmy ve zbytku článku, který už bude komentovat i samotný děj filmu. Neboli- spoiler alert, nechcete-li vědět vůbec nic z děje předem, měli byste dále číst až po shlédnutí filmu ;-)

Zdeněk Škromach v rozhovoru pro iHNed:

Česko patří mezi daňové ráje a vyšší míra solidarity je nutná.

Ano. Věřím, že pan Škromach si může připadat jako v daňovém ráji- se svým platem, (stále ještě) nedaněnými náhradami leckdy ve srovnatelné výši jako ten plat, nebo vtípky jako služební auto, k tomu bezplatná hromadná doprava a navrch příspěvek na dopravu.

Zato já si toho daňového ráje zatím nějak nevšiml. Vydělávám si peníze. Stát je vezme, rozdělí zhruba napůl, jednu půlku si nechá a druhou mi vrátí. Když chci tu mojí půlku utratit, platím ještě DPH, případně spotřební daně a v ceně zboží se na mě přenáší další daně (spotřební daň z paliva potřebného na jeho dopravu ke mně, případně clo a podobně). A pro jistotu samozřejmě i pevné daně, jako daň z nemovitosti nebo dálniční známka.

Suma sumárum tedy z mého celkového příjmu za rok převážná většina padne na různé daně a povinné poplatky. Ne, opravdu nemám pocit, že žiju v daňovém ráji.

...a obsahuje znaky, které žádné jiné jazyky nemají, třeba Ř. Pokud například tisknete etikety, není od věci na to pamatovat a alespoň si zkontrolovat název výrobku, ať nedopadnete jako na obrázku :-)

Ústavní soud chce odložit volby a rozhodovat o tom, jestli je Ústava v souladu s Ústavou.

Velké strany si až teď uvědomily, že si zadělaly na malér, když si vsadily, že se mezi poslanci nenajde žádný, který by pro to koryto udělal skoro cokoliv.

Zároveň se ukazuje, že oproti normálnímu stavu jsou politici v určitých situacích schopní nasadit vskutku impozantní produktivitu práce. Zákon na kterém se nebyli schopní dohodnout celé roky teď chtějí schválit během dvou dní. Takhle se na ně musí.

Mám takový dojem, že tohle bude ještě hodně zábavné.

Webový prohlížeč Opera se dnes dočkal nové generace, verze s číslem 10.

Mezi nejviditelnější změny patří nový vzhled, vylepšený Rychlý přístup (speed dial), funkce Opera Turbo pro zrychlení načítání stránek na pomalém připojení, mezi prohlížeči úplně nová vlastnost Opera Unite, umožňující nejen prohlížet stránky, ale i sdílet data. E-mailový klient Opery 10 už umí psát HTML maily. Změn je samozřejmě daleko více, některé nejsou viditelné na první pohled, přesto jsou velmi podstatné, třeba přepracované vykreslovací jádro.

Více informací a odkazy na užitečné informace (třeba jak před aktualizací zazálohovat profil) můžete najít na operacesky.net.

Prohlížeč můžete stáhnout z oficiálních stránek Opery, www.opera.com.

O problému osoby blízké jsem už psal. Dnes jsem si ale přečetl na iHNed článek Jak funguje "osoba blízká", na kterou se vymlouvá až polovina řidičů, který obsahuje takové množství bludů, že mi to nedá nenapsat znovu. Je smutné, leč bohužel docela časté, že si někdo říká "novinář" a přitom si nedokáže zjistit ani základní fakta o tématu, o kterém píše článek.

V pomyslném finále soutěže o můj hlas bylo více kandidátů, nicméně po přečtení programu České Pirátské Strany (ČPS, zmíněný program je zde) jsem se rozhodl, že právě to je strana, kterou stojí za to podpořit.

A protože to je mladá a mimo určité kruhy poměrně málo známá strana, zkusím ji podpořit i na tomto webu a ve zbytku článku napsat, co mě k tomu rozhodnutí vedlo.